Polovina prázdnin za námi nebo před námi?

Je to jako s tou sklenicí a kdo má doma Aspíka ví, že sklenice je vlastně prázdná :-D.

Zatím měl náš Kousák naplánovaný, stabilní, pravidelný a poměrně nalajnovaný program.

První dva týdny prázdnin intenzivně plaval s Plavecká škola Brno. Poté nás čekal týden plavání ve slané vodě, to bylo velké vybočení z normálu. Spali jsme v kempu pod stanem, maminka nevařila, maximálně čaj ráno na snídani a instantní polívku na oběd.  Spát jsme chodili až po desáté večer a užívali si lahodné italské jídlo a báječně hustou a chutnou zmrzlinu.

První den u moře Kousák prohlásil, že by se tam chtěl odstěhovat….ehm dva roky jsme v Itálii žili a nebylo týdne, aniž by nekňoural, že chce zpátky do Čech. Každopádně v poslední den pobytu sám prohlásil, že už se těší domů. A to se k němu přidal i MiniKousák. Už toho volna a tepla na ně asi přeci jenom bylo moc. Přitom nám bylo fajn a došlo i na "dobrodrůžo".

První dvě noci jsem vylévala ze stanu vodu a sušila matrace a spacáky. Další dny jsem se snažila, aby se mi kluci nepřipekli, taková byla výheň.  I tak byl návrat do normálu úleva i stres zároveň.

Hned druhý den u psycholožky totiž vyšlo najevo, že Kousák zapomněl během jednoho měsíce číst. Takže ode mě dostal hned naordinované ábíčko. Včera se zasekl na "banánožroutech" (fakt náročné slovo) a taky na letopočtu "1310". Takže čteme, počítáme a kreslíme... samozřejmě za velkého řevu na téma: „Aaale ještě jsou prázdniny!“, nebo „Takhle jsem si teda prázdniny nepředstavoval“ a ještě jedna (moje oblíbená) „Maaami, nikdo, faakt nikdo, z kámošů se teď neučí!!!“.  Odpoledne na nej ze spodu zvonili kluci, a když jsem řekla, že pujde ven až za hodinku, protože se Kousák učí, na chvilku zůstalo v domácím telefonu ticho (ten, co mluvil asi omdlel) a pak se druhý dětský hlas v telefonu ujistil: "Haló? Čože se? Učí? Teď?" Zavěsila sem.

Prosím Vás mohli byste mi říct, jestli se Nikdo, jako fakt NIKDO neučíte? Jsem blázen já?  Předem díky za diplomatické odpovědi. ;)