Jak jsme vybírali první kousátko pro Kousáka

Když jsem se podívala na nabídku, první, co mě napadlo, bylo: To je peklo, jak z toho mám něco vybrat?

Zeptám se ho, nebo dám na svůj rozum? Srdce velelo, zeptej se ho, ukaž mu to! Rozum radil, vyber střízlivý
tvar tak, aby se to nestyděl nosit a tolerovali mu to i ve škole. Umíte si představit ten boj mezi mým
dětským já, co chtělo dinosaura a krystal z Kryptonu a pizzu a všechnooo... a tou rozumnou mámou, která
potřebovala nejdříve vyzkoušet, jestli to vůbec bude fungovat. V té době Kousák už hodně stavěl a hrál si s
legem. Volba padla na Brick stick – lego kostičku.
Takže tvar byl, ale kterou tvrdost ze tří nabízených bude ta správná?

Logicky s tím vším, co už “sežral” a rozkousal jsem si myslela, že tu nejtvrdší, ale jak jsem zjistila, takhle to
nefunguje. To, že kouše pořád, neznamená, že potřebuje “žverk” tvrdý. Jde o to, co kouše.

Pakliže si kouše kůži, části rukou (velmi častý jev, patří do toho i takové to tvoření cucfleků), tak potřebuje pomůcku měkkou, protože nevyhledává velký odpor, ale ten příjemný pocit, když se zuby do něčeho noří. Když kouše předměty měkkčí jen s menším odporem, napr. pryž, dřevo apod., tak to chce kousátko střední tvrdosti. To nejtvrdší je pro ty, co koušou klidně i do lžičky nebo okusují hrnek… nebo pro ty, co potřebují odkusovat
malé kousíčky. Nezdá se to, ale začíná mě to bavit. Je to věda. ;)
Takže naše první kousátko byla lego kostička.